|
|
Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy
Sokol, Petr ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem z oblasti volební geografie, která náleží k širšímu oboru geografie politické. Základní hypotézu práce tvoří předpoklad, že postkomunistické země střední a východní Evropy prošly za 25 let svého postkomunistického období vývojem, který je dovedl ke stavu, kdy zákonitosti volební geografie platné v západní části evropského kontinentu jsou relevantní i v postkomunistickém prostoru. Tuto hypotézu práce ověřuje na třech samostatných oblastech výzkumu. První část práce proto tvoří analýza volební geografie zakladatelských voleb v 17 postkomunistických zemích (včetně NDR). Pomocí metod volební geografie jsou volby v každé zemi zkoumány a země jsou podle výsledků zkoumání rozděleny do skupin podle charakteru volební geografie zakladatelských voleb. V druhé části je zkoumána volební geografie hlavních měst postkomunistických zemí. U každého hlavního města je posuzován jeho podíl na celostátním elektorátu, je měřena jeho odlišnost od zbytku země pomocí indexu odlišnosti a je analyzována síla jednotlivých stranických rodin pomocí koeficientu úspěšnosti v hlavním městě. Na základě těchto tří proměnných je učiněn pokus o kategorizaci hlavních měst postkomunistických zemí. Třetí oblastí, v níž je postkomunistická volební geografie zkoumána, je variabilita volebních výsledků v...
|
|
|
Volební geografie postkomunistických zemí střední a východní Evropy
Sokol, Petr ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent) ; Kouba, Karel (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem z oblasti volební geografie, která náleží k širšímu oboru geografie politické. Základní hypotézu práce tvoří předpoklad, že postkomunistické země střední a východní Evropy prošly za 25 let svého postkomunistického období vývojem, který je dovedl ke stavu, kdy zákonitosti volební geografie platné v západní části evropského kontinentu jsou relevantní i v postkomunistickém prostoru. Tuto hypotézu práce ověřuje na třech samostatných oblastech výzkumu. První část práce proto tvoří analýza volební geografie zakladatelských voleb v 17 postkomunistických zemích (včetně NDR). Pomocí metod volební geografie jsou volby v každé zemi zkoumány a země jsou podle výsledků zkoumání rozděleny do skupin podle charakteru volební geografie zakladatelských voleb. V druhé části je zkoumána volební geografie hlavních měst postkomunistických zemí. U každého hlavního města je posuzován jeho podíl na celostátním elektorátu, je měřena jeho odlišnost od zbytku země pomocí indexu odlišnosti a je analyzována síla jednotlivých stranických rodin pomocí koeficientu úspěšnosti v hlavním městě. Na základě těchto tří proměnných je učiněn pokus o kategorizaci hlavních měst postkomunistických zemí. Třetí oblastí, v níž je postkomunistická volební geografie zkoumána, je variabilita volebních výsledků v...
|
|
|
Fungování médií při volebních kampaních v Československu v letech 1946 a 1990
Pařízková, Nikola ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Práce zkoumá volební kampaně v médiích u zakladatelských voleb v Československu v letech 1946 a 1990. Tyto volby spojuje jejich charakter prvních voleb nového režimu. Práce si tak klade si za cíl porozumět fungování médií v daných obdobích, a to na základě pochopení historických souvislostí, nastínění podoby mediálního systému v souvislosti s přechodem režimu a analýzou konkrétních projevů v předvolebních kampaních. Prostřednictvím kvalitativní obsahové analýzy zkoumá stranické deníky relevantních stranických subjektů daných let - Rudé právo Komunistické strany Československa a Svobodné slovo Československé strany (národně) socialistické. V kampaních obou let se do značné míry promítají dynamické procesy spjaté s obdobím přechodu. V roce 1946 je podoba kampaní determinována již přítomným velmi silným postavením Komunistické strany. Ta, ač byl mediální systém osvobozený od praktik Protektorátu Čechy a Morava, měla víceméně pod kontrolou jeho fungování. V roce 1990 naopak sledujeme v naprosto svobodném a již do určité míry ukotveném prostředí kampaně apelující na stvrzení demokracie. V těch se promítá kontroverzní postavení KSČ - ve Svobodném slovu požadavkem na její odstranění ze stranického spektra, v případě Rudého práva pak bojem za její zachování.
|
host ::
RSS.